V bytových domech přibývá lidí, kteří neplatí zálohy na energie a další služby spojené s užíváním bytu. Na dlužníky kvůli nedokonalé právní úpravě doplácejí ti, kteří měsíční zálohy poctivě hradí. Aby dům nebyl odpojen od energií a dodávky vody, platby za dlužníky se vezmou z fondu oprav. A když se vyčerpá i ten, zálohy se navýší.

Největší nárůst dluhů v bytových domech vykazuje Ústecký a Liberecký kraj. Potvrzují to správci bytových domů. „Družstva, která jsou členy Svazu českých a moravských bytových družstev, spravují v této oblasti asi 79 tisíc bytů, a to jak družstevních, tak i bytů v osobním vlastnictví. U těchto družstev evidujeme nárůst dluhů o 30 procent za posledních pět let,“ říká místopředseda zmíněného svazu Jiří Bárta.

Jestliže v roce 2010 evidovala družstva sdružená ve svazu pohledávky za 98 milionů korun, v loňském roce to už bylo 128 milionů korun. Pro nepatrný meziroční pokles v dlužných částkách mezi lety 2013 a 2014 má Bárta vysvětlení: „Velká družstva začala ve větší míře odepisovat nedobytné pohledávky jako účetní ztrátu. To se pak samozřejmě projeví ve statistice dluhů pozitivně, ale výhra to není.“

Jen Okresní stavební bytové družstvo Česká Lípa, jemuž Bárta předsedá, v roce 2013 odepsalo při roční závěrce zhruba šest set tisíc korun nedobytných pohledávek, ve většině případů za vlastníky bytů, kteří neplatí za jeho užívání.

„Velké bytové družstvo takovou ránu nějakou dobu ustojí. Pro malé bytové družstvo nebo společenství vlastníků to může být likvidační,“ varuje Bárta s tím, že do insolvence se pak mohou dostat i další sousedé, kteří si nemohou zvýšené zálohy dovolit platit.

Nevinného může vyjít dlužník na několik tisíc

Problém s dlužníky se přitom netýká výhradně sociálně slabých lokalit. „Máme příklady z měst, jako je Cheb, Písek, Strakonice. To jen potvrzuje, že se to může stát všude,“ upozorňuje Bárta a jako příklad uvádí dům o 53 bytech v Plzni, v němž jedna uživatelka dlouhodobě nehradí náklady spojené s užíváním bytu. „Dluh je sice řádně zažalovaný a společenství vlastníků má již pravomocný rozsudek, ale exekutor kvůli sporům o vlastnictví bytu nemůže zahájit exekuci a tím dluh zastavit. Dluh dosahuje nyní již tří set tisíc korun, a co je horší, stále roste. Jeho vyrovnání je zatím v nedohlednu,“ popisuje Bárta.

Navíc pokud už byt skončí v exekuci a vydraží se, na společenství vlastníků jednotek či družstvo nemusí zbýt zhola nic, protože jsou přednostně uspokojeni ostatní věřitelé − banky či exekutoři. Podle výkladu Exekutorské komory ČR v případě exekuce dluhy na nového uživatele bytu nepřecházejí, podotýká Bárta. „Byt je oddlužen z hlediska veřejného práva, ovšem v domě zůstává hospodářské manko. Soused je de facto ručitelem dluhu jiného souseda, přestože ho vůbec nezná,“ říká Bárta.

V Praze zatím bytová družstva tolik dlužníků neregistrují. Například velký správce bytů Stavební bytové družstvo Praha má podle jeho předsedy Martina Kroha jednoho dlužníka. Banka na něj podala návrh na exekuci, protože jí nesplácí hypotéku. „Společenství vlastníků jednotek je asi sedmé v pořadí. Myslím si, že nebudeme uspokojeni vůbec nebo hodně málo,“ říká Kroh. „Ten dům se nemodlí, aby viděl dlužných 300 tisíc, ale aby se toho člověka zbavil a dostal tam někoho, kdo platit bude,“ dodal.

Zahraniční inspirace bez jasného termínu

Ministerstvo spravedlnosti ví, že lidé jsou často v bytových domech nuceni platit dluhy sousedů, kteří je odmítají či nemohou hradit. „V praxi se pak na ně při výtěžku ze zpeněžení bytu dlužníka mnohdy nedostane,“ připouští mluvčí úřadu Jiří Hovorka.

Ministerstvo proto podle něj chystá novelizaci občanského zákoníku, která by zajistila společenství vlastníků větší šanci na vyrovnání pohledávek, které vůči neplatiči má. Inspirací má být právní úprava v Německu a Rakousku. Konkrétnější časový harmonogram pro přípravu návrhu ale ministerstvo dosud nemá.